Instrukce autorům
Pokyny pro autory – Mlékařské listy - Zpravodaj
Všeobecné informace o časopise
Časopis je vydáván v tištěné podobě od r. 1990. Periodicita je 6x ročně. Časopis je řízen redakční radou.
Cílem časopisu je informovat široké spektrum mlékárenských pracovníků ve výzkumu, odborných školách i praxi a dalších čtenářů z příbuzných oblastí o novinkách a výsledcích z oboru (o výzkumu, nové legislativě, hodnocení výrobků, mezinárodních setkáních, seminářích, konferencích a pod.).
Důležitým faktorem je rychlost a aktuálnost informací a finanční soběstačnost (časopis není sponzorován).
Vzhledem ke zvýšenému zájmu výzkumných ústavů a vysokých škol o publikování odborných článků vyvolalo potřebu rozšíření rozsahu časopisu a tedy i zvýšení nákladů. Z tohoto důvodu a možnosti zachování co nejkratších lhůt zveřejnění po recenzních řízení bylo od roku 2010 zavedeno zpoplatnění ve výši 500 Kč za publikování jedné standardní stránky rukopisu.
Pro odborné články publikované v časopise Mlékařské listy – Zpravodaj v rubrice Věda výzkum bylo zavedeno recenzní řízení v r. 2003 od č. 75. Časopis byl v roce 2008 zařazen Radou pro vědu a výzkum do seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR.
Časopis je citován v mezinárodní databázi Food Science and Technology Abstract a v České zemědělské a potravinářské bibliografii.
Pokyny pro autory recenzovaných článků
Redakce přijímá po předchozí dohodě články, které odpovídají odbornému profilu časopisu v češtině (eventuelně ve slovenštině) v elektronické podobě. Příspěvek nemůže být ve stejné formě předán k publikování v jiném časopise.
Zaslané práce jsou posouzeny redakční radou a poté předány k vyjádření oponentům. Na základě oponentského posudku rozhodne redakce, zda článek bude vydán v původním znění nebo předán autorům k doplnění, nebo přepracování, eventuelně.k vyřazení.
Prioritou zaměření odborných článků je prezentace výsledků především aplikovaného výzkumu, které by mohly mít význam pro mlékárenský průmysl.
Zpracování rukopisu
Články mají standardní členění: název, jména autorů (pracoviště), vlastní text, seznam literatury.
Název by měl být stručný a výstižný (30-60 znaků včetně mezer), v češtině a angličtině.
Souhrn (abstrakt) uvedený v češtině a angličtině (10 -12 řádků).
Klíčová slova nutná uvést v češtině a angličtině.
Vlastní text by měl vzhledem k charakteru odborné práce obsahovat (obvyklé členění) úvod, materiál a metodiku, vlastní výsledky, diskusi a závěr. Text je zapotřebí rozdělit mezititulky, odstavce týkající se materiálu a metodiky je potřeba přiměřeně zredukovat.
Aby byl text co nejvíce srozumitelný (i pro širší okruh čtenářů) je třeba respektovat maximální stručnost a jasnost sdělení.
Není přípustná dokumentace stejných výsledků jak v tabulkách, tak v grafech.
Jména autorů je nutné uvádět celá, včetně titulů a pracoviště.
Seznam literatury se řídí normou ČSN ISO 690 a ČSN 690-2 a Pokyny pro citování v časopise Mlékařské listy. Sestavuje se abecedně a redakce doporučuje maximální počet 15 vybraných nejdůležitějších literárních odkazů ve formě úplných citací.
Technické požadavky
Rozsah článku je maximálně 8 stran (15 000 znaků včetně mezer) standardního rukopisu včetně obrázků, grafů, tabulek a seznamu literatury. Vyšší rozsah lze domluvit s redakcí individuálně v případně, že text je klíčový pro mlékárenský průmysl.
Nejvhodnější je poslat text v textovém editoru MS Word s minimálním formátováním. Nepoužívat různé druhy písma a podbarvení. Článek je možné v přiměřené míře doplnit tabulkami, grafy, schématy a obrázky v tiskové kvalitě. Grafy, obrázky a schémata je třeba zaslat samostatně v původním formátu (např. Excelu), obrázky jako samostatné soubory (nikoliv vložené do textu). U fotografií je třeba uvést jméno autora. Rovněž velké tabulky nelze prakticky otisknout.
Vnitřek časopisu je černobílý s možností přidání modré specifické barvy v různých odstínech.
Proto barevné grafy nelze reprodukovat.
Redakce si vyhrazuje právo při nedodržení pokynů příspěvek vrátit a až po upravení zařadit do oponentního řízení.
Pokyny pro citování literatury v mlékařských listech
Platí citační normy ISO 690 a ISO 690-2
Každý časopis má určitý styl (v ML je třeba používat citace jednotně pro všechny články)
To znamená používat jednotný systém interpunkce (čárka, tečka, dvojtečka aj.) a
jednotný systém druhu písma (normální, tučné, podtržené aj.)
Citace by měla být úplná.
Odborné a vědecké tituly se nepoužívají
V ML maximálně 15 citací
Abecedně řazený seznam citací
Citace literatury (odkazy) v textu článku
- Nepoužívat číselné řazení.
- Používat jména autorů viz vzor. Písmo normální, ne velká písmena, ne tučné písmo, ne kurziva
Kvapilík (2011)..
Lázničková a Láznička (2007)..
Schlegelová a kol. (2003) uvádějí
(Schlegelová a kol., 2007)
Seznam citací literatury řadit abecedně podle autorů.
Citace článku v seriálové publikaci (periodikum - časopis, sborník, ročenka aj.)
Ve struktuře: autor, rok vydání, název článku, název periodika, ročník, číslo, strany
1) Autoři:
Uvádět jména všech autorů.
Písmo: autoři velkými písmeny, předsazení 0,5
Vzor: ROUBAL P., NĚMEČKOVÁ I..:
Pořadí údajů: Příjmení, iniciála křestního jména, tečka, za posledním
autorem dvojtečka
2) Rok vydání:
Za posledním autorem v závorce před dvojtečkou
Vzor: ROUBAL P., NĚMEČKOVÁ I. (1998):
V případě citace více prací jednoho autora ve stejném roce použít písmen malé abecedy:
ELMOSLEMANY A KOL. (2009a)
ELMOSLEMANY A KOL.(2009 b)
3) Název článku
Za autory po dvojtečce. ROUBAL P., NĚMEČKOVÁ I. (1998): Využití analytické metody při monitoringu. Za názvem tečka.
3) Inf. pramen
Za názvem článku, pramen kurzivou, možné používat standardní zkratky
Vzor: Využití analytické metody při monitoringu. Mlékařské listy,..
Psychrotrophs in milk. Trends Food Sci. Tech.,
Za názvem pramene (názvem časopisu), je volume (svazek), eventuelně číslo časopisu v závorce
Vzor: Can. J. Microbiol., 48, (2),
4) Strany
Poslední údaj v citaci.
s. 10-16. Na konci citace tečka.
Vzory:
PETTERSSON B., LEMBKE F., HAMMER P., STACKEBRANDT E., PRIEST F. (1996): Bacillus sporothermodurans, a new species producing highly heat-resistant spores. International Journal of Systematic Bacteriology, 46, s. 759-764.
SAGUM R., ARCOT J. (2000): Effect of domestic processing methods on the starch, non-starch polysaccharides and in vitro starch and protein digestibility of three varieties of rice with varying levels of amylase. Food Chemistry, 70, s. 107-111.
SETTANNI L., CORSETTI A. (2008): Application of bacteriocins in vegetable food biopreservation. Intern. J. of Food Microbiol.. 121, s. 123–38.
PITTET A. (1999): Natural occurance of Mycotoxins in food. Rev. Med. Vet., 149, s.479-480.
Citace monografie (knihy, sborníku)
Ve struktuře: autor, rok vydání, název knihy, vydání, místo vydání, vydavatel, počet stran, ISBN. Vydání, rozsah a ISBN jsou údaje nepovinné
Vzory:
CORREDIG M. (2009): Dairy derived ingredients – Food and Nutraceutical Uses. Cambrige, Woodhead Publishing, 738 s. ISBN 978-1-84569-465-4.
MOLINS R.A. (1991): Phosphates in food. Boca Raton, CRC Press, 261 s. ISBN 0-8493-4588.X.
KVAPILÍK J., RŮŽIČKA Z., BUČEK P. (2011): Ročenka 2010 – Chov skotu v České republice. Praha, VÚŽV, 95 s.
KALHOTKA L. (2009): Mikrobiální rizika ze syrového mléka a jejich prevence. Sborník referátů ze semináře, Farmářská výroba sýrů a kysaných mléčných výrobků VI, Brno, MZLU v Brně.
GÖRNER F., VALÍK L. (2004): Aplikovaná mikrobiológia požívatín. Malé centrum, Bratislav, 528 s.
Část z monografie (kapitola, svazek)
Vzory:
GUINEE T.P. (2003): Pasteurized Processed Cheese Product. Encyclopedia of Dairy Science, 1, (pp. 411-418).
GUINEE T.P., CARIČ M., KALÁB M. (2004): Pasteurized processed cheese and substitute/imitation cheese products. Ve: FOX P.F., Mc SWEENEY, COGAN T.P., GUINEA T.P. (edit.): Cheese Chemistry, physicad and microbiology (3. vyd.). Major cheese groups, 2 (pp.349-395). London, UK, Elsevier Applied Science.
PALLERONI N.J. (2005): Genus Pseudomonas. Ve: GARRITY G.M. (edit.): Bergeys Manual of Systematic Bacteriology sv.2 část B (pp.323-397). NY USA, Springer.
VELÍŠEK J., HAJŠLOVÁ J. (2009): Tuky a jiné lipidy. Chemie potravin I, (s.87 – 204).
Citace výzkumné zprávy
TLÁSKAL P., KOKEŠOVÁ A., SCHRAMLOVÁ J. (2003): Probiotika a metabolity střevních bakterií v léčbě průjmového onemocnění dětí virové etiologie.VZ FN Praha Motol č. 00000064203/6041.
Citace webové stránky
ČSÚ (2011): Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží (on line). Staženo 22.6.2011. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nst/ s.7006-11.
Citace normy
ČSN ISO 832 (2001): Bibliografický popis a citace. Pravidla zkrácených bibliografických termínů.
Citace posteru
BESLE J., PRADEL P., POULET J. (2002): Occurence of flavonoides in milk of cows receiving different diets. Poster na 26. Světovém mlékařském kongresu IDF Paříž 24.- 27. 9.
Datum: 20. ledna 2018
Kontakt: Redakce časopisu Lékařské listy
VÚM, Ke Dvoru 12a, 160 00 Praha 6 – Vokovice
Tel.: 235 354 551-2
e-mail: mlekarske.listy@milcom-as.cz
